Kostelní myš

Bezpečnostní síly dorazily za necelou půlminutu. Nejprve to byli dva králíci a v patách za nimi přiběhlo pět dalších. Vběhli do uličky a zastavili se.
"Hele, podívej se na to rozumně," řekl jeden z nich. "Nic ti neuděláme. Jenom si dokončíš rychlokurs, pak pár týdnů v léčebně, a budeš úplně v pořádku."
Zavrtěl jsem hlavou a sevřel páku, jedinou věc, se kterou se dalo něco dělat. Králíci trochu couvli.
"Co dělá ta páka?" zeptal se tiše jeden druhého.
"Jak to mám vědět?" zamumlal ten vedle něj.
"Mně se to nelíbí," řekl první. "Asi jsme vlezli do urychlovače. Kdo ví, co se stane, když to zmáčkne."
"Zavolejte někoho," otočil se druhý azurit na kolegy za sebou, "ať to tu vypnou!"
Jeden z králíků oddupal. Nastalo dusné ticho.
"Poslyš, možná bys měl radši pustit tu páku," řekl první králík. "Ještě si ublížíš."
"Taky to může ublížit vám," odpověděl jsem.
"Ty jsi u toho blíž," prohlásil azurit. "A stejně nemáš šanci na útěk. Budova je obklíčená."
Druhý králík mu něco pošeptal. Zaslechl jsem slova "bezvýchodnou situaci" a "zmáčkne".
"Dobře řečeno," řekl jsem. "V bezvýchodné situaci to zmáčknu."

Dnes jsme naše stránky přemístili k novému poskytovateli a při té příležitosti jsem je poněkud zjednodušil. Obsah bude obnoven zanedlouho, prosím, zůstaňte na příjmu (haha, jako bych nevěděl, že to nikdo nečte).